Vlastenecká frakce ID

Kurdistán

Právo na národní sebeurčení, právo žít jako svébytný národ, je jedno z nejsilnějších lidských práv a svobod. Je to právo a nárok, za který naši předkové bojovali po staletí, abychom my přežili jako národ a jen díky tisíciletému boji o naši svrchovanost jsme přežili jako národ a máme vlastní stát. Právo každého národa rozhodovat o své nezávislosti a o svém hospodářském a kulturním rozvoji, patří k nejdůležitějším právním institucím soudobého mezinárodního práva a je zakotveno v Chartě OSN, v Deklaraci o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a  v mezinárodních paktech lidských práv. Československo vzniklo jen díky tomu, že se náš národ přihlásil k historickému právu na sebeurčení a odtrhl se od Rakouska.   Stejné právo na vlastní stát na vlastním území, kde jako národ žijeme víc než tisíc let, bychom měli přát i těm, kdo toto právo ještě nevybojovali. Jsou to často velké a historické národy, mezi nimi to je Kurdský národ, početně  největší z těch, kterým není dopřána samostatnost. Kurdům ale třeba i Kataláncům je třeba nejen fandit, ale pokud to je v našich silách, je třeba dělat maximum proto, aby svobodu poznali ti, kdo jsou dnes za ni bombardovaní vraždění, mučení a věznění. Níže je k vidění dopis, který jsem napsal premiérovi ČR Andreji Babišovi, syrskému prezidentovi Bašáru al-Asadovi a tureckému prezidentovi Recep Tayyip Erdoğanovi. Také je zde odpověď prezidenta kurdského institutu v Bruselu Derwiche M. Ferha.   

Ochrana velryb

Téměř celý svět se dohodl na ochraně velryby a dalších mořských savců. Jejich počet velryb ve světových vodách se dramaticky snížil. Odhaduje se například, že z celkového počtu 250 000 plejtváků obrovských do současnosti zbylo již jen něco přes 10 000 kusů. Lov velryb i dalších kytovců má i další rozměry. Lov ničí i pro člověka potřebnou biodiverzitu. Velryby jsou důležité pro udržitelnost zdravého mořského ekosystému tím, že regulují potravní koloběh v oceánu. Jsou klíčovou součástí oceánu a hrají podstatnou roli v tzv. energetickém toku napříč veškerým životem v moři Lov velryb nemá ale negativní důsledky jen pro ekologii. Je to i velký etický problém. Lov je dodnes brutální a krvavý, protože velrybu nejde jen tak jednoduše zabít. Všechny vědecké studie v posledních letech dokazují, že kytovci, delfíni a velryby sice nejsou lidé, ale jsou to stejně jako lidé myslící osobnosti, a mozky lidí a kytovců jsou v mnohém podobné. Stejně jako lidé, si dokážou podmořští savci hrát, pomáhají druhým, mají svou řeč a dokonce jejich řeč má lokální dialekty a například kosatky se dokonce volají jménem. Brutální zabíjení těchto inteligentních tvorů nepatří k humanistické úrovni lidstva ve 21 století. Navíc je zabíjení zbytečně. Ekonomové spočítali, že například na Islandu je v přepočtu na velrybu větší výtěžek z turistického pozorování velryb, než z jejich zabíjení. V Japonsku se velryby staly součástí jídelníčku v poválečných krizových časech, kdy nebylo co jíst. Dnes už velrybí maso vyhledává minimum lidí a lov velryb vláda podporuje jen z politických důvodů, aby dokázala, že obhajuje zájmy Japonska na mezinárodním poli. Lidé se shodnou, že bychom měli pomáhat slabým a bezmocným. Mám za to, že to platí nejen o bezmocných lidech, ale také o jiných živých tvorech. Velryby a mořští savci a naši nejbližší příbuzní v oceánech si naši pomoc určitě zaslouží.       

Meziparlamentní skupina Afghanistán

Založil jsem ve Sněmovně skupinu ČR – Afghánistán, které předsedám. Je nutné řešit přímo s Afghánistánem návratovou politiku migrantů, stoupá odtamtud export drog do Evropy a je potřeba podpořit stabilizaci Afghánistánu, aby neměli Afghánci důvod migrovat do Evropy. Také české firmy mají zájem o investice a export do Afghánistánu, což podpoří stabilizaci země a zvláště teď v krizi také pracovní místa pro české občany v ČR. Jedná se například o export dopravních prostředků pro městkou hromadnou dopravu a tak podobně. A právě parlamentní skupina je oficiální platformou pro jednání s Afghánistánem, s afghánskou vládou i parlamentem. Počet afghánských migrantů do Evropy je druhý nejvyšší po Syřanech a je nutné už přestat jen mluvit, ale také něco konkrétního dělat, abychom tomu bránili. Expanzi islámu a migranty do ČR fakt nechci a nechci tomu nečinně přihlížet. Česká vláda a EU jen mluví a nic nedělají. Uvidíme, jestli se mi podaří alespoň něco domluvit, za pokus to stojí. Když to nepůjde, tak to nepůjde. Držte mi prosím palce.