Aktualita

Česká i světová ekonomika se mění a jde k bodu zlomu bez ohledu na covid. Pandemie covidu sice způsobila hysterii a následné ekonomické škody, faktem ale je, že v mnohém ekonomickou krizi a řešení oddálila, protože státy nalévají miliardy do hospodářství a díky tomu víceméně pozastavily přirozený výběr a vývoj.

Viditelně tu máme dvě cesty – bud centrálně řízené a plánované hospodářství prosazované Bruselem nebo svobodně soutěžící národní trhy postavené na lokálních národních firmách. Z pohledu ekonoma zdravého rozumu je zřejmé, že zdravější je diverzifikace a decentralizace. Pro ekonomickou stabilitu je vždy lepší, když je na trhu tisíc malých firem, které soutěží ve stovkách oborů než jeden gigant, který má monopol na jedno odvětví. Česká republika je například extrémně závislá na výrobě automobilů a jejich vývozu hlavně do Německa a jeho trhů. To se v dobrých časech zdá být skvělé, ale v momentě, kdy tento obor postihne krize, nám u nás výpade velká část firem, které jsou na dodávkách pro automobilový průmysl závislé. A pochopitelně jsme díky tomu připoutáni k Německu a rosteme i padáme s ním.

Další břímě jsou evropské regulace, které zcela přímo prodražují a znesnadňují naši výrobu. Cesta naše i dalších zemí musí být opačná – měly bychom diverzifikovat trhy. To znamená spolupráce se všemi zeměmi světa. Současně bychom měli maximálně decentralizovat. Je neefektivní převážet přes celou Evropu jogurt, jablka, židle nebo další zboží, které lze produkovat lokálně. Úspory dosažené decentralizací se promítnou i do emisí a to bez potřeby centrálních norem. V tomto ohledu klademe skutečně důraz na svobodu a svrchovanost každé země určovat pravidla hry pro své občany, živnostníky a firmy podle vlastních potřeb. Nepotřebujeme normy na zakřivení banánů, protože je nám jedno odkud ho přivezeme, ale v jaké kvalitě a za kolik, a to proto, že nemáme žádné bývalé kolonie.

Vlády dnes omezují osobní i ekonomické svobody a často zcela zjevně v zájmu vybraných lobby. V českém případě jsou omezované malé firmy a živnostníci, zatímco nadnárodní korporace mají byznys fakticky neomezený. V naší zemi dokonce soudy sice konstatovaly neústavnost vybraných protikoronavirových opatření, ale vymožitelnost práva na rovnost a svobodu, je v praxi nereálná. Vymožitelná spravedlnost je ale pro správně fungující ekonomiku naprosto zásadní musí být i naší prioritou.

Tomio Okamura